મન તો ચાહે…!!!
મેઘ ધનુષ્યના સપ્ત રંગો હતાં આસપાસ,
છતાં આ ખાલીપો શોધે ઉજ્જવળ પ્રકાશ.
ચમનમાં હતી ફૂલોની અનેરી સુવાસ,
છોડે છે આ મન તો માટીની ભીનાશ.
આકાશના તારાઓની હતી મોહક ઉજાશ,
મન તો ઈચ્છે ચાંદનીનો પ્રવાસ.
સાગરની લહેરોમાં પણ હતી ફિકાશ,
સંભારે છે નિત સરિતાની મધુરાશ.
પ્રભાતના રંગોની રંગોળી હતી ખાસ,
છતાં મન તો ચાહે સંધ્યાનો વિલાસ.
જીવનને આંબી જતો અપ્રતિમ વિકાસ,
પણ “વંદના” ચાહે બસ મનની મીઠાશ.
વંદના પી. જેઠલોજા
૦૧.૦૫.૨૦૧૧
(ગુજરાતીમાં ટાઈપ કરવા બદલ રક્ષિત દવેનો આભાર)
“MAN TO CHAHE”
Meghdhanusya na sapt rango hata aspas,
Chhata aa khalipo sodhe ujaval prakas.
Chaman ma hati phuloni aneri suvas,
chhode chhe aa man to matini bhinas.
Akash na tarao ni hati mohak ujas,
man to Ichchhe chandni no pravas.
Sagar ni lahero ma pan hati fikas,
sambhare chhe nit sarita ni madhuras.
Prabhat na rangoni rangoli hati khas,
chhata man to chahe sandhya no vilas.
Jivanne aambi jato apratim vikas,
pan “VANDANA” chahe bas man ni mithas……
VANDANA P. JETHLOJA
ચમનમાં હતી ફૂલોની અનેરી સુવાસ,
છોડે છે આ મન તો માટીની ભીનાશ.
its god,,,,,,,